1.Ve^Cjdi vzpomínko d^Amávná a ma^Fluj Děts^Ckou pastelkou d^Amům na pol^Fích Dej ^Cmi na chvíli př^Amízeň a pa^Fnuj^Fm Chci^C vykouzlit ve t^Amváři smí^Gch

Stoupám na půdu schodištěm roků Kdy mi osud tak báječně přál Stal se démantem vyššímu oku Co mě na hrudi sluneční hřál.

®Tak mi odp^Fověz milé zr^Amcadlo Já ti ^Fuvěřím a r^Cád Tak m^Fi odpověz hrej mi d^Amivadlo Z ^Fmého dětst^Gví napo^Cřád.

^CNěkde v zádveří ^Ampod tíhou s^Fazí Vi^Cdím tváře co dův^Aměrně zná^Fm Ta^Ck vzdáleně ^Amblízká až ^Fmra^Fmzí Al^Ce jednou je^Am zas přiv^Gítám

To ale budu hrát životní roli A vlastní děti mi vlas učešou Poté zamávám stařeckou holí Spadne opona za mojí šou ®Tak mi odpověz milé zrcadlo Já ti uvěřím a rád Tak mi odpověz hrej mi divadlo Z mého dětství napořád.

Kamelot - Až spadne opona