Jaromír Nohavica - Ten, kdo přede mnou s ní žil

Chlápek, co přede mnou s ní žil, to pěkně zostra do mě šil a bral to zhusta, a bral to zhusta, /: ale když odejít jsem chtěl, /: ona mi řekla: kam bys šel, :/ klidně tu zůstaň. :/ Však ten, kdo přede mnou s ní žil, se zřejmě k smrti urazil a jednou v září, a jednou v září /: s kámošem jdu a najednou /: osm jich stojí přede mnou :/ a zle se tváří. :/ Mám v kapse nůž, říkám si: kuš, teďkon se, chlapče, teda tuž! Tak pojďte, lumpi, vás teda baštím! /: Nedám se mlátit jenom tak, /: já nasadil jsem pravý hák :/ a první praštil. :/ Však ten, kdo přede mnou s ní žil, mi hezkou kaši navařil, takový hajzlík, takový hajzlík, /: jeden z nich zezadu mě chňap', /: Valjucha křikl: Bacha, chlap!, :/ a vtom mě majzli. :/ Snaž se jak snaž, prd z toho máš, vězeňský špitál znám až-až, rok jsem tam trčel, rok jsem tam trčel, /: doktůrek šil mě ze všech sil, /: říkal: jen mlč, když ses tak bil, :/ a tak jsem mlčel. :/ Rok přešel, než bys řekl švec, nepočkala, no její věc, člověk to chápe, člověk to chápe, odpouštím jí, no tak těpic, /: komu však neodpustím nic, :/ to je ten chlápek, Odpouštím jí, no, o co jde, /: komu však jednou spočtu vše, :/ to je ten chlápek!