Jaromír Nohavica - Robinson

1.^AmZa dveřmi střevíce a ve schránce psaní, vůně skořice, otisky dlaní v mém ^Dmpokoji^Abmaj7, na mém ostr^Cově, ^{E7 Am}puštěná televize, jablko v šátku,

snad se ^Dmnebojíš,^Abmaj7 snad se n^CebOj^E7íš?

R: Jsem^Am Robinzon, jsem Robinzon, jse^Fm Robinz^Con, ^Bmaj7dnes ráno na úsvit^Bdimě píšu do notýsku, ^Dmna ostrově objevil jsem^Bmaj7 stopy v písku, ^Gsamota je žlutá pustá^G7 pláž, proč mi^C utíkáš, proč mi^E7 utíkáš,^AmPátku?

2.^AmBojím se přílivu s večerem do pokoje, zůstaneš naživu, i když stopy tvoje ^Dmmoře t^Abmaj7my odplaví, P^Cátku, ^{E7 Am}dávám střevíce do botníku, otvírám psaní,

se mi ob^Dmjevíš, P^Abmaj7átku, kde j^Csi? ^E7

R2: Jse^Amm Robinzon, jsem Robinzon, js^Fem Robin^Czon, ^Bmaj7jedním srdcem, jedním dechem,^Bdim jednou lžicí, ^Dmsamota mi zavoněla po^Bmaj7 skořici, ^Gdo skály nožem vrývám nemizící ^G7stopu tvoji, tak pom^Coz mi, ^AmPátku, ^Bmaj7 Pátku^Bdim, ^DmPátku ..^G7. ^C