Jaromír Nohavica - Myš na konci léta

Všichni už ^Amspí jenom m^E7y dva jsme vzh^Amůru, ^Am po^Cslední ^G7dva v celém ^C do ^E7- mě, ^Dmjá dělám ^E7na papír l^Amiterat^Euru ^Dma ona k^E7ouká se ^Fpo ^{G C G}mně, ^Dmjá dělám ^E7na papír l^Amiterat^Euru ^Dma ona k^E7ouká se ^Ampo mn^E7ě. ^Am

Šedivá m^Amyš zřejmě o^E7dněkud z polí^Am, ^{Am C}je kone^G7c léta a za^Cčátek^E7 sklizně, Dmi E7 Am E [: jenom si nemysli, ono to bolí, Dmi E7 F G C G když někdo kosou tě ří - zne. :]

^DmVšak já s^E7i nemyslím,^Am kámoško ^Ev bídě, k^Clidně tu př^Genocuj, ně^Amjak se vej^E7dem, [^Dm: ráno se vz^E7budíš dřív, ^Amnež někdo ^Epřijde ^Dm a veče^E7r se ^Fzase se^G -^C j^Gdem. :]

^AmBudeme spol^E7ečně do noci š^Amkrábat, t^Cy svými^G7 zoubky, já ^Cpe -^E7 rem, [: ^Dmnevadí, že m^E7áme j^Aminačí ka^E - bát, ^Dmhlavní je, j^E7ak ten s^Fvět be ^G- ^Cre^Gm. :]

^CJe konec l^Géta a m^Amně přišlo ^Elíto, ^Cže chod^G7í po polí^Cch v^E7razi, [: š^Dmkodíš-li, ne^E7škodíš - kdo^Am rozsoudí ^Eto, ^Dma tak ^E7ti n^Fabízím ^Gaz^Cyl^G. :]