Jaromír Nohavica - Mladičká básnířka

Své srdce skloňovala podle vzoru Ferlinghetti ve vzduchu nechávala viset vždy jen půlku věty plná tragiky plná mystiky plná splínu pak jí to otiskli v jednom magazínu Bývala viděna v malém baru u Rozhlasu od sebe kolena a cizí ruka kolem pasu trochu se napila trochu se opila na účet redaktora za týden nato byla hvězdou Mikrofóra Pod paží nosila rozepsané rukopisy ráno se budila vedle záchodové mísy životem potřísněná múzou políbená plná zázraků a pak ji vyhodili z gymplu a hned nato i z baráku Ve třetím měsíci dostala chuť na jahody ale básníci-tatíci nepomýšlej na rozvody cítila u srdce jak po ní přešla železná bota pak o tom napsala sonnet a ten byl ze života A jednou v pondělí přišla do klubu na koleje a hlasem nesmělým prosila o text Darmoděje a jak tak psala, náhle se dala tichounce do pláče a inkoustové slzy kapaly na její mrkváče Jó mladé básnířky vy mladé básnířky ach mladé básnířky