1. ^AmiSpatril jsem kometu, oblohou letela, chtel jsem ji zazpivat, ona mi zmizela, ^Dmizmizela jako lan ^G7u lesa v remizku, ^Cv ocich mi zbylo jen ^E7par zlutych penizku.

2. Penizky ukryl jsem do hliny pod dubem, az priste prileti, my uz tu nebudem, my uz tu nebudem, ach, pycho marniva, spatril jsem kometu, chtel jsem ji zazpivat.

R: ^AmiO vode, o trave, ^Dmio lese, ^G7o smrti, se kterou smirit ^Cnejde se, ^Amio lasce, o zrade, ^Dmio svete ^Ea o vsech lidech, co kdy ^E7zili na tehle ^Amiplanete.

3. Na hvezdnem nadrazi cinkaji vagony, pan Kepler rozepsal nebeske zakony, hledal, az nalezl v hvezdarskych triedrech tajemstvi, ktera teď neseme na bedrech. 4. Velka a odveka tajemstvi prirody, ze jenom z cloveka clovek se narodi, ze koren s vetvemi ve strom se spojuje a krev nasich nadeji vesmirem putuje. R: Na na na ... 5. Spatril jsem kometu, byla jak relief zpod rukou umelce, ktery uz nezije, splhal jsem do nebe, chtel jsem ji osahat, marnost mne vysvlekla celeho donaha. 6. Jak socha Davida z bileho mramoru stal jsem a hledel jsem, hledel jsem nahoru, az priste prileti, ach, pycho marniva, my uz tu nebudem, ale jiny ji zazpiva. R: O vode, o trave, o lese, o smrti, se kterou smirit nejde se, o lasce, o zrade, o svete, bude to pisnicka o nas a komete ...

Jaromír Nohavica - Kometa