Heřmánkové štěstí

1. ^GMadonnu Donatella jsem zahlídl, jak zhásela svíci, heřmánkem zavoněla, já nevěděl, co jí mám říci,

^Cnad horizontem už mi ^Ghvězda bliká, ^Cještě není ^Gmoje, ještě ^Amse mě ^D7nedotýká,

^Gucítil jsem vůni ^Amheřmánku už mi to ^D7začíná už křičím ^Emze ^Cspánku ^GMartina !

2. Někdo mě popadl a postavil ke zdi měsíc se dral oknem do pokoje počkejte chvíli - teď padají hvězdy a jedna z nich je ta moje odněkud ze tmy brnká slepý kytarista polibek letmý řekou plyne voda čistá ucítil jsem vůni heřmánku už mi to začíná už křičím ze spánku Martina!

R: ^DLáska je hora, ^Emvysoká ^C hora,^G, ^C, ^G, ^C, ^G ^Dkdo z nás ji zdo^Emlá, kdo z nás ji zdolá^C, ^G, ^C, ^G, ^C, ^G

^Amláska je hora ^D7vysoká, hora vysoká^G. *: ^EmVenku je bláto, prší ^Gštěstí, cinká zlato,

po ná^Cměstí s parazolem chodí ^Emlidi kolem, na nebi ptáci, brečí ^Gdítě, tramvajáci táhnou ^Csítě,

ulicemi padají ^Emryby k zemi, ^Amnad domy, nad střechami ^D7letí smutně čáp,

^Ammávam mu gerberami, se^D7dá si na okap.

3. Herodes v bílém plášti vraždí neviňátko v kamnech kosti praští a po koláčích sladko pod okny na mě troubí limuzína Nebreč a pojď - tak zle to nezačíná ach smutky - smutky z heřmánku už mi to začíná už křičím ze spánku Martina! 4. Ve stráni karlovických lesů srpnové slunce zlátne co našel jsem to u srdce si nesu co ztratil mizí v nenávratně na bříze na kmeni vyrostla holubinka navždycky ztracený slyším jak srdce cinká ach lásko - lásko z heřmánku už mi to začíná už křičím ze spánku Martina! R: Láska je hora vysoká hora kdo z nás ji zdolá, kdo z nás ji zdolá láska je hora vysoká hora vysoká Venku je bláto prší štěstí cinká zlato po náměstí s parazolem chodí lidi kolem na nebi ptáci brečí dítě tramvajáci táhnou sítě ulicemi padají ryby k zemi 5. Nad domy nad střechami letí hejno vran už nikdy nikdy sami nikdy nikdy sám Madonna Donatella, Madonna Donatella ...

Jaromír Nohavica - Heřmánkové štěstí