^CPánové naho^Emře, já pí^Dmi7šu Vám dnes ^G7psaní a ^Dmi7nevím vlastně ^Cani, bu^Dmi7dete li ho ^G7číst. Při^Cšlo mi ve stře^Emdu do ^Dmi7války předvo^G7lání, je ^Dmi7to bez odvo^Clání, tím ^Dmi7prý si ^G7mám být ^Cjist. Pá^Fnové na^F#dimhoře, já už to lejstro ^Emspálil, už ^Amjsem si kufry ^Dmi7sbalil, správcové vrátil ^G7klíč. Pá^Cnové naho^Emře, uc^Dmi7tivě se Vám ^G7klaním a ^Dmi7zítra vlakem ^Cranním od^Dmi7jíždím ^G7někam ^Cpryč.

Co už je na světě - viděl jsem zoufat matky nad syny, kteří zpátky se nevrátí. Slyšel jsem dětský pláč a viděl jejich slzy, které snadno a brzy se z očí nestratí. Znám Vaše věznice, znám Vaše kriminály i Ty, kteřím jste vzali život, či minulost. Vím také, že máte solidní arzenály, i když jste povídali o míru víc než dost. Pánové nahoře, říká se, že jste velcí a na věci to přece vůbec nic nemění. Pánové nahoře, na to jste vážně malí abyste vydávali rozkazy k vraždění. Musí.li války být, běžte si válčit sami a Vaši věrní s Vámi, mě nechte být. Jestli mě najdete, můžete klidní být,

střílejte, neváhejte, já ^Dmi7zbraň ^G7nebudu ^Cmít^Em, ^Dmi7 ^G7nebudu ^Cmít^Em, ^Dmi7 ^G7nebudu mít

Jaromír Nohavica - Dezertér