Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
VAme třicátém šestém týdnu pEo svém početAmí, já, přDmivázaný nGa pupeční šňCůřeA7, pDmodoben víc kuřeti než dAmítěti, chEystal jsem se ke své dlouhé tAmůře.Dmi, E
Březen byl, otec mi jméno vybíral a na potocích zrovna ledy tály, a na Kuncevské dači zrovna umíral Josif Vissarionovič Stalin. Ztvrdlá zem si rozpínala korzety v tom březnu roku třiapadesát, ve třicátém šestém týdnu po mém početí do flóru se halil první revoluční stát. Po městech a po vesnicích chodí rozsévač a hrsti zrna nosí, mrtvou vodou všechno živé zalévá a živou vodou všechno mrtvé kosí. Tolikrát už vzlétla hvězda nad betlém a tolikrát už zavoněla sláma a tolikrát se člověk vydal za světlem a tolikrát se na té cestě zklamal. Naděje je nejkrásnější prokletí, naděje je jediné, co zbývá, ve třicátém šestém roce po svém početí zpívám, tedy jsem, jsem, tedy zpívám.