Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
U třetí Clavičky jsi vždycky stála já jsem byl malej ty jsi byla malá my jsme se Fprali jenom kvůli tobě ty jsi se tomu Gvšemu Csmála otec rád slavil zbyla ti jen máma co se dá dělat to se někdy stává i v lepších rodinách než byla tvoje aspoň mám ten dojem
vždy jsme se toulali až dlouho do tmy byli jsme všechno možný jen ne hodný sousedi nemohli nás mít rádi a vašim to bylo volný výchova ulice může být zrádná splete tě v tom co je a není pravda ale ty byla jsi si vždycky jistá dost brzo vylítla jsi z hnízda
Cví kdo ví kdo ví jen ty a Fjá kdo má kdo chce kdo nehleAmdá kdo z nás se dostal tam kam Cchtěl možná se Gpotkají dvě vzpomínky Cz kdysi
no a pak roztrhla se naše parta jo cesty životem to není sranda obzvláště když jsme ještě malý a nemůžem se bránit teď bych ti mohl pomoct je to jiný lavičky zmizely a ty s nimi co jsme si na nich řekli oba víme snad jsme to z ještě neztratili ví kdo ví kdo ví jen ty a já kdo má kdo chce kdo nehledá kdo z nás se dostal tam kam chtěl ví kdo ví kdo ví jen ty a já kdo má kdo chce kdo nehledá kdo z nás se dostal tam kam chtěl možná se potkají dvě vzpomínky z kdysi