1.:

^DProto^A7že mám ^Dráda ^A7frmol, ^Dpráci ^A7svou mám ^Dráda ^D7tuze, ^Gprodá^G#dimvám na ^Dhlavní ^B7třídě ^E7v samoobslu^A7ze, hej! ^DNave^A7čer, když ^Dzaví^A7ráme, ^Drole^A7ty jdou ^Dještě ^D7ztuha, ^Gje to ^G#dimtotiž ^Dfungl ^B7nová ^Emsamo^A7obslu^Dha. ^E7Hej!

Ref.:

^AKdyž zazní ^E7ulicí pronikavé ^Aúhů, ^Atak rychle ^E7vyběhnu před samoobs^Aluhu. ^DNa chod^A7níku ^Dstojí ^A7chlapec, ^Dchtěla ^A7bych mít ^Dz něho ^D7muže, ^Gs role^G#dimtou mi ^Ddobrák ^B7jeden ^Emvždycky ^A7pomů^Dže. Hej!

2.: Každý večer ze slušnosti zatáhne mi roletu, já mu ale stejně jednou hlavu popletu, hej! Ať si hraje na dobráka, ať si na mě zahouká, stejně do mých velkých očí on se zakouká. Hej! Ref.: Říkám si, když slyším pronikavé úhů, zda ten můj nápadník nemá velkých dluhů! Až na jeho prsteníček snubní prsten natáhnu, roletu mu na oplátku zas já zatáhnu. Hej!

Ivan Mládek - Děvče ze samoobsluhy