^DJe to všechno strašně dávno ^GSlunce bylo větrem milov^Dáno Těhotné ^Gslunce se jen usmí^Dvalo A ^Emnajednou tu slunečnice ^Aje

V okně domu slunečnice stojí Ten barák za chvíli strhnout dají Jen malé děti si šeptají K čemu tam ta slunečnice je Člověk jak slunce dobrý není Svý nálady jak počasí mění Nevšímá si střech, jde po dláždění Tak k čemu tam ta slunečnice je Nebe na lidi sluncem kýchá Sluneční rýma nám srdce zadýchá Očima z ulice se slunce líbat nechá

A ^Emproto tam ta ^Aslunečnice ^Dje D, G, D, G, D, Emi, A Slunce neobléká šaty nedělní Svou nahotou morálku lidí raní Holky mám rád, když jsou slunci podobný A proto tam ta slunečnice je

Kdyby každá holka slunečnicí byla To by náš život byl roztančená víla, Ale život je šašek a blázny z lidí dělá A proto tam ta slunečnice je Mám přání, když hvězda padá Aby ta holka byla pořád mladá Mladá mládím, co na lidský řeči nedá

A ^Emproto tam ta ^Aslunečnice j^De ^DJe^Gno^Dmž^Ge ^Don^Ema j^Aenom po mejdanech chodí Zlej ďábel se jí v očích míhá, Ale když líbá, tak padá z tebe tíha A k tomu tam ta slunečnice je

Až půjdeš domů ráno Budeš mít se sluncem ujednáno, Že štěstím pokropí tvojí duši

A ^Emk tomu tam ta ^Aslunečnice ^Dje

Ivan Hlas - Slunečnice