Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
Můj Dkamarád je od novin, otevřená Ghlava Chtěl, A7abych nechal ptákovin a básně začal Dpsát Prej dívat se už nemůže, jak obchází Gmě sláva Ať píšu, že mi DpomůHmiže a EmizveřejA7ní je Drád
®:Tak A7všelijaký chytrosti si přemílaje v mozku Nad Dlahví inspirace, co jsem koupil u kiosku Pak Gohryzanou tužkou, nežli změnil jsem se v trosku Já A7namaloval hned Pár duchaplnejch Dvět
®:Že nikdo není bez chyby a chybovat je lidský Že není proč se dluhů bát, ty mají dneska všicky Že holka nemá vypadat vyzáble, rachiticky Nebylo celkem ni A vešlo se tam víc ®:Že i s diplomem na hlavu je nutný dál se učit Že za lásku a počasí nemůže nikdo ručit Že zbejvá makat jako ďas, když nechce nikdo pučit Já krasopisně psal A slůvka neškrtal ®:Že lepší je si zpívat, nežli rvát se cestou s flámu A marný sliny polykat u snědenýho krámu Že sám pak těžko vylejzá, kdo vykopal ti jámu A když mi došel dech Řekl jsem si: Už to nech! Když čet mý pravdy životní, pěkně to s ním seklo Ty verše byly prvotní a proto žádnej med Já nenechal je v šuplíku aby se jednou řeklo: „Byl představitel básníků, co nedobyli svět.“