Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
MrEaky šedý jak olověný závaží přines' vítr, co listí začal vF#mi, H7át na perF#mión zapomH7enutýho nE4susádražíC#mi, kde nCa tvůj vlak já jsem čF#miekal tolikH7rát.
Roky běží a trať už dávno zarůstá, keře šípků tu rostou v kolejích, smutnej dům, ve kterým nikdo nezůstal, když vagónů pár odjelo posledních.
®: VEím ale jenom jHmi7á, že nF#miultej polednH7ík to mF#miísto protínH7á, jednou zEastavil ten vlak a když jsHmi7em tě uvidH7ěl, pro mě pF#mirvní vteřinH7ou začal dEen.
Tak tu stojím a zase hlavu otáčím jako dávno k rozbitejm hodinám, místo růží v ruce kytku bodláčí a v krku stáhnutým jen hořký sucho mám. ®: