^GVůně Hmm, vůně Když vezmu starou fotku, tak z ní^G7 jde ^Gvůně. Ta vůně je jako výkřik bezprostře^G7dní. ^CTa vůně je vů^C7ně vždy ^Fprosluněných odpole^G7dní a ^Crán.

^GMá vůně spí v lůně tří krabic dávno bez vík a z nich^G7 ta ^Gvůně mi stůně po létech dávno uplynulých.

^CJe pátek před kavárnou Sport. Zas ^Emochutnávám sachr ^Amdort. Mám ^Dmšlehačku a kliku - ^Gmě šéf pikolíků ^Czná.^G7 ^CA volná lokna na skráni mi ^Emstěží může zabrá^Amnit snít ^Dmo tom, co se nesmí ^Gk tomu voní cesmí^Cna.

Hmm, vůně. Hrst vůně mám z hloubi tůně minulých dní. Hrst vůně, ta vůně, co buhudíky nevyvoní. Je někdy před kavárnou Sport. Zas ochutnávám Sachrův dort. Mám šlehačku a ještě nepřítomnost deště k ní. Ta volná lokna na skráni mi nedokáže zabránit na fotce v bledém tónu navždy bez pardónu snít.

Hana Hegerová - Vůně