D,A,Hmi,G

^DNejen z piva jsem ^Anebetyčně hloupej, a ^Bmnekoukám moc do zrcadla, ^Gkdyž si holím tvář. Ranní tupej obličej, na rozum tolik skoupej, postrádá totiž myslitelů zář. Civím do zrcadla a nikdo netuší, a nikdo netuší, a nikdo netuší. Když máchám žiletkou, srdce se mi rozbuší, a proč si zpívám tenhle refrén.

^DMoje zrcadlo ^Amá stíny na duši, a ^Bmnikdo netuší, a ^Gnikdo netuší, ^Dže v noci píšu ^Ahořčicím na víčko ... ^BmTrochu jsem zhloupnul, ^Gale jen maličko.

Kvůli ženskejm jsem několikrát šílel, a chtěl ze světa odejít na nekonečnej výlet, s hlínou pod hlavou neznat návratu, než jsem prokouk žití podstatu. Radši koukám do zrcadla, a nikdo netuší, a nikdo netuší, a nikdo netuší. Když máchám žiletkou, srdce se mi rozbuší, rozhodně si s ní nepodříznu žíly. Moje zrcadlo má stíny na duši ...

^DSvět není černej, ^Aani bílej, ^Bmjen někdy nechává ^Gstíny na duši. Všichni se ženou za pochybeným cílem, pochybenou cestou, do poslední míle. Radši koukám do zrcadla, a nikdo netuší, a nikdo netuší, a nikdo netuší. Když máchám žiletkou, srdce se mi rozbuší.

Do smrti si budu zpívat tenhle refrén !

František Sahula - Stíny na duši