1. V^Cyčichlá růže př^Fed hotelem na chodn^Gíku z^Cas prodává sv^Fou něhu steriln^Gí, v b^Amiílých šatičk^Dmiách, zkrvavělá od ne^Gonů, v č^Amielistech očí sv^Dmiírá lhostejn^Gos^(D)t.

2. Když půlnoční slunko drnčí na chodníku, ženské tváře ztrácejí mdlý třpyt, diskrétní vrchní vnucuje s láhví vodky za cizí prachy cizí vychladlost.

®: K r^Gánu už své t^Dělo ani n^Cevním^Gá a c^Cítí se j^Gak prasklé z^Drcadlo sn^Gů, na bílý str^Dop si mořské v^Clny promít^Gá, jak jd^Cou, jd^Amiou k příkrým bř^Gehům.

3. Když zvedneš tu růži ležící na chodníku, o umělé trny si neroztrhneš dlaň, bez dlouhých řečí pak provede tě rájem, a snídat budeš zase sám.

*: V^Cyčichlá růže př^Fed hotelem na chodn^Gíku m^Caličkou rukou m^Fávla na tax^Gík, ^Amia tvá láska b^Dmiez haléře, p^Amiuklý zvon, co sp^Dmiadl z věže, hl^Amiedá tu svou l^Dmia belle dame sans m^Gerci.

Fleret - La Belle Dame Sans Merci