Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
HmiKdyž Emi7přijdou chvíle jaký znáš,A7 Djako v poušti Hmi7klopýtáš, Emije bůhví kolik A7nadějí Da vzpoHmi7mínek co zahřeH7jí. EmiV nich rád se vracíš A7domů.
DTak věř si! U sta Hmi7hromů! Gmaj7A trápení Emi7svý jednou rozA7motáš.Hmi7
Když přijdou chvíle loučení, bouře život promění, je vzácná každá hodina, když vítr vát už začíná. Mámě píšeš z války - jak se máš a psaní do obálky - z války s rozechvěním v srdci zastrčíš. Ať plují mraky tisíc mil, nový svět jsi objevil, má cenu každý svítání, jen pláč se skryje do dlaní. Stárneš v týhle válce, a kreslíš na obálce, čtyřlístek, co zbejvá pro štěstí. Chceš zpátky letět nebo plout a někde v trávě procitnout, vždyť všechno jednou konec má a další cesta začíná. Letět zpátky domů, kde znáš i stíny stromů a celej den si s dětmi můžeš hrát.