Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
EmiKrátery na duších, který nikdo netuší zamaGskovat legraDcí, Gsrdce krváDcí. EmiNavzdory kritikům chceme mít vlastní dům, kde Gbudem jenom Dmy Ghoši ztraceDný. Ten Cdům si každej Hve svým srdci Emipostaví.
Jsme Aprokletá banda, Dco dolů padá, Gnaděje na štěstí F#pomalu zvedá. EmiPouliční písně Fzpívaj pěsti. HNa klouzačkách do neštěstí. ABlbě se usíná, Drychle jde čas Gsnad jednou probudí F#naději v nás. EmiA po těchle klucích co Fhrozili všem, Hjednou se jednou slehne zem.
Tempo je zběsilý, koně se splašili jsme ztracení hoši, co zabloudili. My jsme ty ztracený, hříchem zablácený, justice je nahá, když si po nás sahá, jdem po stopách, co vedou rovnou do ráje. Hezkej pán z kravatou, s čepicí placatou nepustí nás do dveří, když se sešeří. Ti co s vlky vyjou. Lásku v nás zabijou, ke štěstí jim stačí, když nás ke zdi tlačí, to my jsme asi hoši navždy ztracený. Jsme prokletá banda... Tak roky plynuly, starý časy minuly a list oddací karty obrací. Naběhly myšlenky, jak zaplatit složenky, ale energie, ta v nás pořád žije, je pomyslnej mantinel ji zadrží. Jsme prokletá banda... Někdy se otočím, za mnou můj vlastní stín vstoupil ze dveří, venku se šeří. Hlavou na mne kývá, do tmy mne vyzývá, tam stojej postavy, čas se zastavil, to vracej se mi zpátky hoši ztracený. Tahle prokletá banda...