Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
Je sychravý konec léta, rok 9 po Kristu. Početný římský vojenský sbor se přibližuje k místu zvanému Teutoburský les. Unavení legionáři se ukládají ke spánku a ač jsou vyčerpaní a prokřehlí, není důvod k obavám. Trestná výprava do srdce Germánie bude do určité míry jen rutinní záležitostí. Není na světě armády, která by zkušené a dokonale vycvičené legie dokázala porazit... C, G, Ami, G, C, B, Ami, F, G, Ami…
CPtáci Gpo nebi Amitáhnou. Slunce se Gk obzoru Csklání. BSedím a tesám Amido kamene. FPosílám Gbohům svý Amipřání.
DmiKéž je ze mne centurion, A4kéž přijde řada na můj A3štít. FV lesích Aplných barbarů, jenž si Dminezaslouží žít.
Ref.:
AmiSoumrak pomalu Emipadá F(7maj)na šedivou GermáCnii, F(7maj)nepřátelskou a Czlou. Nevíš, Gco bude zítra, nevíš, Bco bylo dnes. V mlhách je cítit zrada a močál čeká na legii. Tak nevlídně nás vítá GTeutoburský les. C
C, G, Ami, G, C, B, Ami, F, G, Ami…
DmiZ nápisu ve skále se budoucí dozví, A4kdo před věky tu A3stál. FKdo tu navždy svoje Ajméno vyteDmisal. Pak jednou tiše vysloví, ten kdo zabloudí až sem, kostrbatá písmena psaná Římanem.
Ref. C V září roku 9 našeho letopočtu došlo v bažinách Teutoburského lesa (na území dnešního Německa) ke střetu tří elitních římských legií v počtu mezi 30 až 40 000 muži s germánskyým kmenem Cherusků vedených náčelníkem Arminiem (Hermannem). Když se legionáři roztažení do nekonečného zástupu jen s velikými obtížemi prokousávali rozmoklým terénem a bažinami, z hloubi Teutoburského lesa na ně zaútočili germánští válečníci ze všech stran. Po třídenním masakru utrpěl neporazitelný Řím jednu z nejkatastrofálnějších porážek v historii a z početného kontingentu se podařilo zachránit jen pár šťastlivcům.