Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
1. GChladná je tvoje tvář jak v kámen vyrytáD a bílá, jak růže ve stínu ukrytáG. Sejdi z hor dolů ať ztratí tvoje tvář barvu Dskal, sejdi z hor dolů, když nechceš vadnout Gdál.
2. Jsi kytka bílá, jak pod kamenem zrána vykvetlá, a chladná, jak padlý sníh je ruka tvá. Když slunce zář se večer schová za zelenou stráň pak zčervenáš, až sevřu tvoji dlaří. 3. Bí1á už je jen kytka, co ted v klopě mám, a chladný už jen plný vína džbán. Zvony vyzvání, na naši svatbu všechny hosty zvou, a chlad tvých dlaní už zůstal vidinou.