Táta Brontosauri 1988, Kamínky

I.: ^GČasto vrací se mi dětství to jak stárnu, je to tak ^Ečasy prázdnin kdesi na Sázavě, ohýnek a vlak ^Ca písničky co naučil mě táta na to si vždycky našel čas ^Ga máma věčně ustaraná, ^D7šedivá, to z nás, ^Ga tóny levnejch kytar, pár akordů, nic moc a ^Erozzářený dětský oči - jaký tajemství dovede bejt noc a ^Cmexikánsky hranice a indiánská čest a ^Gna každý , každý bezpráví ^D7výstřel nebo pěst. 1. A jen ^Gfotek pár a letmý dotyk mládí to když^Az beden vyndám rekvizity snů co už ^Cnevrátěj se, jen tak mile hladí vracej ^Gmyšlenky mý zpátky, kamsi ^D7za osadu do šťastnej dětskej ^Gdnů

2. A je mi líto všech těch zatoulanej ptáčat holek, kluků na něž nikdo nemá čas, přes den učej se a večer jenom stárnou aspoň v Boha věřit, nebo v lásku, v lásku k národu či milovat svou vlast 3. Ale když v době mizej mizej kdesi cíle a mnozí zvykaj si už na zpátečnej vlak tak nikdo neví nic, jen prožit tyhle chvíle to pak se stejská všem, nejen ptáčatům a každej čeká na nějakej zázrak. A tak je mi líto ... čas.

Brontosauři - Táta