Až jednou ^Amna rohu ^Eoslovím ^Aděvče a ^Czačnu o ^Glásce ^Cpět. A ^Bona ^E7řekne mi: ^Dmpěv-^Amče, ^Emkéž by vám ^Ambylo míň ^Elet.

^AmŘek^E7nu: ^Amc'est la vie, c'est la vie, tímto končí ^Cbál, a to mě ^Gnebaví, nebaví, hrajte ještě ^E7dál, naposle^Amdy, ^Cla-la-^Dlá, la-la-^Amla, ^Cla-la-^Dlá, ^E7la-la-^Amla.

Až jednou budu u konce mé písně a ticho ovládne sál, já z očí vyčtu vám výsměch, až budu stát opodál. Řeknu: c'est la vie, c'est la vie, tímto končí bál, a to mě nebaví, nebaví, hrajte ještě dál, naposledy, la-la-lá, la-la-la, la-la-lá, la-la-la. Až jednou za noci nebo i za dne srdce mé spomalí klus, až náhle opona spadne, až hudba dohraje blues. Řeknu: c'est la vie, c'est la vie, tímto končí bál, a to mě nebaví, nebaví, hrajte ještě dál, naposledy, la-la-lá, la-la-la, la-la-lá, la-la-la.

^AmC'est la vie, c'est la vie, la-la-la-la-^Clá, a to mě ^Gnebaví, nebaví, hrajte ještě ^E7dál, naposle^Amdy, ^Cla-la-^Dlá, ^E7la-la-^Amlá,

^Cla-la-^Dlá, ^E7la-la-^Amlá, ^Cla-la-^Dlá, ^E7la-la-^Amlá, ^Cla-la-^Dlá, ^E7la-la-^Amla.

Aleš Brichta - C'est la vie