Ľudové [sk] - Deti z Pirea

1. ^D Každého jitra z toho ^A7 přístavu vypluji bárky a lodí do mo ^D ří. A slunce kulaté jak^A7míč s každým úsvitem v dáli se z hlubin vyno^A7ří. ^D Jen děti z Pirea se ^A7 po břehu loudají moře jim nohy omý ^D vá. Ty modré, nedozírne ^A7 dálky je lákají víc, nežli země šedi ^D vá.^A7 R: ^A7 Co moře ^D zpíva pod křidly kormo ^A7 ránu, o tom se zdáva ^G k ránu ^A7 všem dětem z Píre ^D a. Vždyť každý míva sve jedno velké přání, sní o něm za svítani, jak děti z Pírea. 2. Každého večera se k přístavu od moře bárky a lodi vracejí. I čluny připlouvají s nákladem ryb, starých lásek a nových nadejí. Jen děti z Pírea už nejsou tu na břehu, dávno už musela jít spát. A budou do nového úsvitu snít o tom všem, o čem snili tolikkrát.