Žalman & Spol. - Jdem zpátky do lesů

^Am7Sedím na kolejích, ^D7které nikam neve^Gdo^Cu,^{G Am7}koukám na kopretinu, jak^D7 miluje se s lebe^Gdo^Cu,^G m^Am7raky vzaly slunce^D7 zase pod svou ochra^Gnu^Emi, j^Am7en ty nejdeš, holka zlatá, k^D7dypak já tě dostan^Gu?^D

Z r^Gáje, my vyhnaní z r^Emiáje, kde není už m^Am7ísta, p^C7rej něco se c^Ghyst^D7á, z r^Gáje nablýskaných pl^Emiesů, jdem zpátky do l^Am7esů ^C7za nějaký ^Gčas.

^Am7Vlak nám včera ujel^D7 ze stanice do n^Geb^Ce,^{G Am7}málo jsi se snažil,^D7 málo šel jsi do s^Geb^Ce,^G š^Am7el jsi vlastní cestou,^D7 a to se zrovna neno^Gsí^Emi, i^Am7 pes, kterej chce přízeň,^D7 napřed svýho pána popro^Gsí^D.

Z r^Gáje, my vyhnaní z r^Emiáje, kde není už m^Am7ísta, p^C7rej něco se c^Ghyst^D7á, z r^Gáje nablýskaných pl^Emiesů, jdem zpátky do l^Am7esů ^C7za nějaký ^Gčas.

^Am7Už tě vidím z dálky, ^D7jak máváš na mě kor^Gun^Cou^G, ^Am7a jestli nám to bude stačit,^D7 zatleskáme na dru^Gho^Cu,^{G Am7}zabalíme všechny, co si^D7 dávaj' rande za bra^Gno^Emiu, v^Am7 ráji není místa,^D7 možná v pekle se nás zastan^Gou^D.

Z r^Gáje, my vyhnaní z r^Emiáje, kde není už m^Am7ísta, p^C7rej něco se c^Ghyst^D7á, z r^Gáje nablýskaných pl^Emiesů, jdem zpátky do l^Am7esů ^C7za nějaký ^Gčas.