Vladimír Mišík - Stříhali dohola malého chlapečka

^GStříhali ^Cdohola malého chlapečka, ^Am7kadeře padaly k zemi a ^Dzmíraly Kad^Geře padaly jak růže^C do hrobu že^Dlezná židle se otá^Am7čela ^{Em Em}

^GŠediví pá^Cnové v zrcadlech kolem stěn ^Am7jenom se dívali, jenom ^Dse dívali že ^Guž je chlapeček chy^Ccen a obelstěn v ^Dté bílé zástěře ko^Am7lem kr^Emku ^Em

^GJeden z n^Cich, kulhavý učitel na čelo ^Am7zasmál se nahlas a všic^Dhni se pohnuli Zas^Gmál se nahlas a ono^C to zaznělo ja^Dko kus masa když p^Am7leskne^Em o z^Emem

^GUčeň se d^Cívá na malého chlapečka ^Am7jak malé zvíře se díváv^Dá na jiné ješ^Gtě nechytit a rváti^C si z cizího a ^Duž přeci ^{Am7 Em Em}

^GRáno stav^Cí svou růžovou bandasku ^Am7na malá kamínka, na Vin^Dcka chcípáčka a p^Groto učňovi všelija^Cké myšlenky js^Dou vždycky stranou^Am7 a tro^Emchu ^Emvlažné

^GToužení s^Cvědící jak uhry pod mýdlem ^Am7toužení svědící po malé^D šatnářce sed^Gává v kavárně pod s^Cvými kabáty ja^Dko pod mladými obě^Am7šenci ^{Em Em}

^GStříhali ^Cdohola malého chlapečka ^Am7díval se na sebe, nemoh^Dl se pohnouti nes^Gměl se pohnouti na ^Cžidli z železa už^D mu to začlo ^{Am7 Em Em}