Vladimír Mišík - Proc ta ruze uvada

1. ^GProč ta růže ^Bbuvadá, kterou ^Dmjsem ti včera^G dal, jedna věc mě na^Bbpadá, je to t^Dmím, že jsem ti^G lhal,^{Dm G}

2. ^GNejsem sám a ne^Bbjsem tvůj, to ta r^Dmůže asi^G ví, bílá růže n^Bbežaluj, soumrak ^Dmpadá šed^Givý.

R. ^FVe zlat^Cém sark^Bbofágu ^Fpíse?^C? má ^Bbodpo^Cčívá ^Fna způsob^C černý^Bbch mágů. ^Fgestem ^Cji probu^Bbdí a snad ^Cnám prozr^Dadí.

3. ^GProč ta růže ^Bbuvadá, kterou ^Dmjsem ti včera^G dal, je to trochu zá^Bbhada, trochu ^Dmosud trochu ?^G?al.