Vladimír Mišík - Konec básníka

^ESedím, mlčím, koukám z okna, ^Avenku je čas podzi^Dmní, ^Ezvolna ve mně roste touha ^Anapsat ^Dbáseň inti^Emní,^A, ^{D E}a tak se toulám ulicemi, ^Ahlavu jako rule^Dtu, ^Einspirace nepřichází, ^Aa tak jsem ^Dskončil v bufe^Etu.^A, ^D E, A, D

^BTěch námětů pro mou ^C#mbáseň, ^Bhned mě v čelo líbá ^Emúza, ^C#mintimní věc řeší ^G#miz citu, ^F#mdělný lid a taky ^Blůza.

^ETu se Franta buší v prsa, ^Ahubu plnou ^Dláku, ^EPepovi jak svedl ženu, ^Ajó ^Dkdyž byl Pepa ^Ev háku,^A, ^{D E}přišla Anča s novinama, ^Azadnici jak matra^Dce, ^Eza pivo ji přes ní plácnout, ^Aa tak vy^Dpadá legra^Ece.^A, ^D E, A, D

^BManželky jsou všechny ^C#mčůzy ^Ba politika ^Ekravina, ^C#mpřines Lojzo další ^G#mirundu