Robert Křesťan & Druhá Tráva - Ještě není tma

^EPadají stíny, ale ^Anení kam se ^Ehnout, ^Enedá se spát ^Aani zapomenout^E, ^Bmám pocit, ^B/Ajako bych měl ^E/G#duši z oce^Eli ^C#ma že mé ^Bjizvy ani ^Aslunce nezce^Elí.

^BNení kam ^B/Ajít, i když by ^E/G#bylo na čase^E, ^C#mještě není ^Btma, ale ^Astmívá se.^E

^ESvůj pocit lidství jsem ^Anechal někde v ^Epolích, jako by ^Eza vším, co je krásné, bylo ^Aněco, co ^Ebolí, ^Bpřišel mi ^B/Adopis, tak ^E/G#milý, samý ^Ecit, ^C#mnapsala ^Bprostě, ^Aco měla na srd^Eci.

^BA já už ani^B/A nevím, jestli^E/G# ji poznám^E po hlase, ^C#mještě není ^Btma, ale ^Astmívá se^E.

^EViděl jsem Londýn i ^APaříž pozdě k ^Eránu, ^Ešel podél řeky až k ^Abřehům oce^Eánu, ^Bpadl jsem na dno ^B/Asvěta, ^E/G#níž než umím ^Eříct, ^C#ma v lidských ^Bočích už ^Anehledám vůbec ^Enic.

^BJako by ^B/Apravda byla ^E/G#vadou na krá^Ese, ^C#mještě není ^Btma, ale ^Astmívá se^E.

^EPřišel jsem na svět a ^Azemřu, aniž bych ^Echtěl, ^Evšem se zdá, že se hýbám, ^Ajenže jako bych otu^Epěl, ^Bjen stojím a ^B/Amyšlenky mi ^E/G#běží buhví^Ekam, ^C#muž ani ^Bnevím, pred ^Ačím sem utí^Ekám. ^BI modlitba mi ^B/Azní jen jako ^E/G#vítr ve vla^Esech, ^C#mještě není ^Btma, ale ^Astmívá se^E.

^C#mještě není ^Btma, ale ^Astmívá se^E. C#m B A E