1) Já ^Gbýval ^G/fishodný ^Emtáty syn, to ^Ckdekdo ^Do mně ^Gví, byl jsem ^A7kovboj, myl jsem ^Cokna, nádo^Gbí,^D měl jsem ^Gmálo do za^B7čátků, jak čas ^Cmíjel, ještě ^Ammíň, pak ^Empřišlo ráno ^A7rán, já ^Embyl jsem dotá^A7zán, jestli ^Cnechtěl ^G/hbych se ^Amvelkým ^Ghercem ^Dstát a ^Cmlá^G/hdí ^Amsvé ^Gjá ^Dna hůl začal ^Gbrát.

2) Když záhy nastal lepší čas, já moc dobře jsem si žil a kovboj rychlým cvalem zmizel v dál, a smát se jen a sólo hrát, to byl můj ideál, léty prý jsem rost a rost,kdekdo slavný byl můj host, co mě čeká, já jsem neměl tušení, já se smával radám zkušených. 3) Co říci vám, když vzpomínám, jak hladce oholen, já náhle zrcadlem byl osloven: "Tak se díváš tam kde míváš klidný výraz každý den, však, kdepak je tvůj hlas, kam se poděl tmavý vlas, tak jen v koutě tiše stůj a poslouchej,

^Chrát ^G/hdál ^Amsmíš ^Gjen ^Cro^Bli ^Cvý^C#pro^Ddej. Jipi ^Gjá já ^Emjou, jupí ^Gjá já ^Emjej, ^Gjseš chlap, ^Emtak své ^A7dojetí ^Dskrej! ^CHrát ^G/hdál ^Amsmíš ^Gjen ^Drolí výpro^Gdej.

4) Sladká vůně pomerančů a ten kovboj, jak ho znám, je stále mlád, snad jen díky záplatám. Svoje místo s dobrou radou jiným bláznům přenechám, stejně nemám nadání, snad jinde je mé poslání, proč jen mládí své já na hůl začal brát. 5) = 1) G/fis 2x0033 A7 x02020

Pavel Bobek - Já býval hodný táty syn