^CŘíkávali: \"to je on, ten,^Fco se stále ^Cbojí To snad ani není chlap, když ^Gneumí se prát\" ^CJeho jméno zapoměli a ^Fkdo chtěl hodit ^Cblátem Ten klidně blátem házel, ^Gostatní se mohli ^Csmát

^CNejspíš nikdo nevěděl, co mu ^Fjeho táta ^Cřekl Od té doby uběhla už hezká řádka ^Gdní ^CMůj soused o tom povídal, že ^Fslyšel dřív než ^Csmekl Co na srdce mu kladl ve své ^Gchvíli ^Cposlední

^CStůj, klidně stůj a drž se ^Fzpátky, chlapče ^Cmůj ^FOd malérů ^Cdrž se raděj ^Gdál ^CRuku na to dej, ^Fšpatný příklad ve mně ^Cměj Já na siláka ^Frád si často ^Ghrál ^GTeď vidíš sám, za co můj život ^Cstál

MODULACE O PŮL TÓNU VÝŠ Pak přešla léta a pravá láska do cesty mu vešla Byla krásná jako sen, a kdekdo záviděl Když jednou byla sama, na návštěvu přišlo Pár nezvaných hostí, každý dělal to, co chtěl Když pak vstoupil do dveří a uslyšel, jak pláče Pochopil, že stane se jen to, co udělá Kouk\' na obrázek táty a chvíli se mu zdálo Že znovu slyší, jako kdysi, ta slova vzdálená Stůj, klidně stůj a drž se zpátky, chlapče můj Od malérů drž se raděj dál Ruku na to dej, špatný příklad ve mně měj Já na siláka rád si často hrál Teď vidíš sám, za co můj život stál MODULACE O PŮL TÓNU VÝŠ Když po stopách těch výtečníků šel rozvážným krokem Prázdno v duši měl a v očích divný chlad Jen malou chvíli volali: \"to je ten, co se bojí\" Pak v tichu náhlém byl by slyšet špendlík, kdyby spad\' Jen malá muška na zdi snad podívat se směla Na spousty boulí, podlitin a různých jiných ran Když odcházel, tak oslovil ta sténajíci těla: \"Jó, každý totiž uléhá, jak ustele si sám\" A pro sebe si řekl: Já celý život svůj se držel zpátky, táto můj Vždyť vím, že to sis vždycky nejvíc přál Však nemá smyslu víc ráně nastavovat líc Když chlapem zkrátka člověk už se stal Říkávali: \"to je on, ten, co se stále bojí\"

Pavel Bobek - Drž se zpátky, chlapče můj