M^Fám z tebe hl^Dmavu jako kl^Bmícku pr^Co ptáčky ^Gma věř mi, j^Csou to^F muka, ^Gma když se ^Cna čas ^Fptávám k^Dmukačky, tak m^Alčí^Adimi, n ^Gmezak ^Cuká.

Mám z tebe hlavu jako kouli skleněnou, že unesu jí stěží, a když se k tobě, lásko, nakloním, tak mi v tý hlavě smutně a tichounce sněží.

®: Má pr^Amaj7aštěná l^C#dimiásko, p^Důjdeme sp^Dmi7át, v^Amaj7ečer už př^C#dimiichází z p^Dolí^D#dimi, b^Amaj7udeš zas c^Fmaj7elou noc n^Amaj7ádherně lh^F#7át, p^Botom za sv^Bm7ítání hl^Fava mě b^E7olí. Ř^Amaj7eči máš kr^C#dimiásný a sl^Dibů j^Dmi7ezero, s^Amaj7ám věříš vl^C#dimiastnímu lh^Daní^D#dimi, st^C#mejně tě r^F#máda moc p^Bmoslouchám, m^Bizero, k r^Amaj7ánu, když mluvíš ze sp^C7aní.

Mám z tebe hlavu jako vázu hliněnou a s prasklinou jak nitka, až skončí tvoje věčný toulání, možná zas ve váze rozkvete barevná kytka. =1. ®:

Nezmaři - Praštěná láska