Až ^Ghokynáři ^Csmažou ti dluh, ^Gpříměřím bouří ^Cpročistí vzduch ^Gloď, ^Emikterá ^Amina dně ^D7má š^Grám.

Pak v kalendáři otočíš list a nadějí svou si nebudeš jist, plout proti proudu máš sám.

R: Do ^G7týhle lodi ^Cteče, nám ^G7šplouchá na ma^Cják, my ^A7nečekáme vk^D7leče, až zaha^A7lí nás černej ^D7mrak.^D+

Kormidelník si říká Noe a plachty jsou holky povětrné, k nám na palubu jsi zván. Už začali hrát, je nejvyšší čas v gumovkách tančit poslední waltz, loď, která na dně má šrám. Bere nás proud a kocovina, v plachtoví hvízdá meluzína, mýlil se v mýlích náš plán. R: R: Jen za kormidlo s nadějí ber, k pevnině vždycky najde si směr loď, která na dne má šrám,

^Gloď, ^Emikterá ^Amina dně ^D7má ^Gšrám, k ^Gnám ^Emina palu^Amibu ^D7jsi ^Gzván!

Nezmaři - Loď