Nezmaři - Balancování

1. ^CKomu tu ještě vůbec ^Fzpívat mám, ^Gkdo z vás se chvíli zasta^Cví, refrén té písně zůstal ^Fnedopsán, ^Gmožná ho lépe znáte ^Cvy, možná je o tom, že nám ^Fschází ^Gten kousek štěstí na va^Chách, když láska s rozumem se ^Fsází, ^Gkdo překročí svůj vlastní ^Cpráh. R: ^CA v lásce se to někdy ^Bstává, ^Fže jeden zůstane tu ^Cstát, /: zatímco ^Fdruhý z dálky ^Cmává, ^Gtak oba myslí na náv^Crat. :/ 2. Kdo nikdy sám se sebou neprohrál, ten jenom těžko pochopí, že řeka života si plyne dál, že do ní dvakrát nevstoupí, a naše nesplněná přání jsou tím, čím nemůžeme být, a každé další jarní tání nám bere sílu znovu chtít. R: 3. Ráda vám ještě jednou zazpívám, když chvíli zůstanete stát, refrén té písně zůstal nedopsán, snad lépe budete ho znát, že naše nesplněná přání jsou tím, čím nemůžeme být, /: a každé další jarní tání nám bere sílu znovu chtít. :/