Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
AmiJe půlnoc nádherná, Gspí i lucerna, Ftys' mě opustil Eospalou, tu v Amihloubi zahrady Gcítím úklady, s Fpíšťalou Eněkdo sem kráAmičí, hráC náramně Gkrásně a na mě Ftíha podivná Edoléhá, Chrá náramně, Gzná mě, nezná mě, Fněha a Ehudba až k pláAmiči.
Pak náhle pomalu skládá píšťalu, krok, a slušně se uklání, jsem rázem ztracená, co to znamená, odháním strach, a on praví: Pan jméno mé, mám už renomé, Pan se jmenuju a jsem bůh, Pan, bůh všech stád, vás má, slečno, rád, jen Pan je pro vás ten pravý. Ráno, raníčko, ach, má písničko, Pan mi zmizel i s píšťalou, od Pana, propána, o vše obrána, ospalou najde mě máti, hrál a ve tmě krásně podved' mě, kam jsem to dala oči, kam, Pan, pěkný bůh, já teď nazdařbůh počítám "dal" a "má dáti".