^Am7Jsem zoufale ^Dmi7šedivá zátoka ^G7jsem zoufale ^Cšedivej kout ^Am7a loď, co by ^Dmi7padla mi do oka, ^G7ta miluje ^Cproud.

^C7Člun oklikou ^Fmine břeh můj ^G7a marně bych ^Emvolala: "Stůj !" ^AmJsem zoufale ^Dmi7šedivá zátoka, ^G7jsem zapadlej ^Ckout. ^B7

^EmDejte mi ^Amkousek ^Clouky ^Dzelený, ^Emnež mě jed ^Amsamoty ^Cotrá^Dví, ^Emnežli mě ^Amv poutech ^Csevře ten ^Dostnatej ^Gdrá^B7-át.

^EmDejte mi ^Amkousek ^Clouky ^Dzelený, ^Emjá se tam ^Ampoložím ^Cdo trá^Dvy, ^Emtam bude ^Amlehčí ^Csnít, že mě ^Dněkdo má ^Erád.

Jsem parcela, kde se nic nestaví, jsem nádraží, kde není vlak, mý lásky jsou prostě jen představy, sen skončí, co pak Proč nikdo jen nepřiletí, kdo vzal by mě do objetí Jsem parcela, kde se nic nestaví, jsem prostě jen tak. Dejte mi kousek louky zelený, než mě jed samoty otráví, nežli mě v poutech sevře ten ostnatej drát. Dejte mi kousek louky zelený, já se tam položím do trávy, tam bude lehčí snít, že mě někdo má rád.

^Am7Jsem hospoda, ^Dmi7kde je ti do breku, ^G7jsem sama, jak ^Cna okně mříž. ^Am7Kde jen tě mám, ^Dmi7kde jsi, můj Monteku Kde jsi můj Monteku ^G7Že nepřichá^Czíš ^BŽe nepřichá^Czíš, ^Bže nepřichá^Czíš, ^Bže nepřichá^Czíš, ^Bže nepřichá^Czíš

Marta Kubišová - Dejte mi kousek louky