Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
1.DmiVe svitu Cloučí sDmitín se stíCnu leká, nad hradní dvůr mrak tiše vplul, když dívky pláčou, muže válka čeká, Amia noci Emizbývá Amijen půl.
2.Za chvíli svítá a tam v jedné z věží, kornet se loučí s dívkou svou, znavení láskou, v lóži bílém leží, a nezná slůvka zní tmou.
®:AmiTady to jsou tvoje Dmivlásky plave, tady Amito tvá je nezDminá tvář, tady Amito jsou tvé Dmidlaně hravě, ani neAmidýcháš. EmiTak Amitady spí tvé Dmitělo krásné, dívenka Amipláče Dmipotají, hej, kornetě Amivstávej, Dmiráno časně, kde se Amioči Emitvé toAmiulají.
3.Bitva už končí, pouze kornet chybí, zmámený láskou tvrdě spal, nad hrobem zběhů, tam se smrtí líbí, a povel dává pal.®: