Marta Kubišová - Až únavou

Až ^Búnavou zpomalíš ^Echůzi svou, zůstane ^F#z křídel tvých jen ^Bstín, pak náruč má, ta náruč ^Ebláhová, vyléčí ^F#rány tvé i ^Bsplín.

Já ^C#mi7dál a dál se ptám, proč odchá^D#7zíš, když ^G#miléta čekám ^F#a ty ^D#mo mé ^C#7lásce ^F#víš. ^F#7

Až ^Búnavou zpomalíš ^Echůzi svou, budeš snad ^F#úsměv můj si ^Bpřát, však náruč má nebude ^Ebláhová. Pak by ses ^F#vrátil k ní a ^Brád. ^C

Já ^Dmi7dál a dál se ptám, proč odchá^E7zíš, když ^Amléta čekám ^Ga ty ^Emo mé ^D7lásce ^Gvíš. ^G7

Až ^Cúnavou zpomalíš ^Fchůzi svou, budeš snad ^Gúsměv můj si ^Cpřát, však náruč má nebude ^Fbláhová. Pak by ses ^Gvrátil k ní a ^Crád.