Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
1. EmiVěštkyně říkala: "CVy dva se dávno už znáDte Hmiz minulých životů Cpropletených - Dpromarněných - Hmijak slepé rámy v prázdných Cgaleriích."
Tak Emišla jsem a spálila Cvěci, kterých ses jen dotDknul, Hmii klavír, na který Cjsi tu hrál, Djak oltář vzplál - Hmijen popálenou kůži Cláskou mám dál.
Ref1. Popel z tvých Emibláznivých nápadů smíC7majchala jsem s černou Dhlínou - Hmi7jde o to zas utíkat C7majpřed osudem, je jedDno čím jsem - Hmi7žít zároveň před i C7majza zrcadlem - za zrcedlem.
Ref2. To na zemi se Cvzpomínkami najednou vál Dskulinou v ozonu Emi sluneční Dvítr - je tu stáCle, je tu s náDmi - poslouCchej. To na zemi se Cvzpomínkami najednou vál Dskulinou v ozonu Emi sluneční Dvítr - je tu stáCle, je tu s náDmi - neodEmicházej. C7maj, D
2. Věštkyně smála se: "Nemůžeš odložit svůj stín. Patříte k sobě jak moře a pláž, tak jen se snaž - stejně se potkáte, lásku nepřekonáš." Kolikrát musíme zemřít a opět být malými dětmi. Příště mě samotnou nenechávej - a něco si přej. Prosím tě, teď ještě chvíli jen poslouchej - a neodcházej. Ref2.To na zemi se vzpomínkami ...