Lenka Filipová - Dobrý Bůh to ví

^AmNapsal jí ta ^Cnejkrásnější ^Gslova, která kdy ^Dmivůbec znal A pak ^Ampoložil dopis pod ^Ckámen a dlouho ^Gnad ním tiše stál   Nad hlavou mu táhly mraky jako podivná obtloustlá zvířata  A na vrbě tam ledňáček zářil, voda v tůni chladná, stojatá   A on jako blázen blatouchum vykládal, že bude snad jeho paní A pak s ozvěnou do lesa hulákal podivné nesmysly o bílé lani   O zvláštním stvoření, které se potají snad v ženu promění  Ona přichází pomalu loukou a hledá dopis v kamení   ^AmÚsta z jeřabin, ^Cpaže z břečťanu ^Gmáš  ^GTo mě zabije, já už nevstanu  ^AmOči z oblázků, ^Cvlasy ze vřesu ^GTo mě zabije, to si odnesu   Napsal jí ta nejkrásnější slova, která kdy vůbec znal A pak položil dopis pod kámen a dlouho nad ním tiše stál   To zvláštní stvoření, které se potají snad v ženu promění  Ona přichází pomalu loukou a schovává dopis v kamení   Ústa z popela, paže z větvoví mám  Nechci tvoji smrt - dobrý Bůh to ví Oči z kaluží, vlasy z bodláčí Víc bys nedostal a to nestačí