Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
BmBílé, F#prsty Bmbílé, Gtápou Bmv černých F#kláveBmsách, F# Bmchvíle, F#šedá Bmchvíle, GkutáDlí se A7jako Dhrách. F#
BmPro ní se F#snad i Bmdokážeš F#prát, Bmzlost na ní F#máš, přesto Bmdál jí máš F#rád, Bmchvíle, F#tvoje Bmchvíle, Gčasto Bmšedá F#jako Bmfrak.
Bílé, prsty bílé, do tmy svítí na tvůj pláč, chvíle, zas jen chvíle, často ptáš se, co je zač. Proč jsi tu sám, když nemusíš být, ztrácíš tu čas a snad ztrácíš i klid. Chvíle, tvoje chvíle, s ní si hraj, vždyť sám jsi hráč.
Bm7Teď bys chtěl Dnáhle A7být Dtam, kde jsi A7dříve stával, Dnoc co A7noc Dpod temnou A7oblohou. A chtěl zas Dzpátky A7mít Dprávě snad A7všechny chvíle Dvčera ztracené, F#které dnes jen tvé Bmbílé, F#prsty Bmbílé Ghladí Bmstále F#v myšlenBmkách.
Chvíle, sladké chvíle s tebou žité na cestách. Cesty však k nám už vymazal čas, bolest i stesk dodnes zanechal v nás. Chvíle, naše chvíle víc teď šedá než je frak. Bílé, prsty bílé, tápou v černých klávesách, chvíle, šedá chvíle, kutálí se jako hrách. Pro ní se snad i dokážeš prát, zlost na ní máš, přesto dál jí máš rád, chvíle, tvoje chvíle, často šedá jako frak.