Honza Nedvěd - Živá voda

C, F, C, G Že jsou myšlenky mé pokorné a odpuštení v nich Mají schopnost sklopit vírou nastavený núž a denně neříkat si tisíckrát, že jsem věřící, jak mnich Proste věřit si, že tak se chovám už Je tolik spravedlivých na světe a tolik hodných lidí je Ale kto ukáže, že tu vúbec jsou? Je tolik krásy, že až do očí lehce stoupnou slzy z ní Ale kto ukáže, že tady někde je ? Je tolik krásných myšlenek, že by stačilo z nich žít Byzantská náušnice svítí, tak jak vír. Vír, když v moudrém slunci řeka v zátočině rozčaruje klid Aby na rovinách vodám dala mír Když letí ptáci horou, v červáncích tak krásne a dlouhé slunce kreslí na skalách jim stín Když kluci u řeky se sejdou a vědí přesne a jasne Skautské svědomí je prosté hloupých vin Když stojím rozrušený v kostele a jestli je, jsem právě s ním Myslím si, že na světe neni nikde víc To duše telu pomáhá a v ní Búh a jeho syn Tak Tě prosím, Pane Bože, jak Ti to mám říct ?! Abych věřil tichým andělúm, abych věřil že je Búh Abych slyšel slova Písma tak, jak jsou Musím denně hledat v sobě živou vodu v kraji such Musím denně hledat v sobě víru svou