Honza Nedvěd - Tatínek
Autoscroll
1 Column
Text size
Transpose 0
1,
DJá se narodil tam u nás, jak bych Vám to jenom řek ?
V tichém domku,co měl před sebou stoAly,
u násDbejval jeden policajt a ten to všechnoGstih
a když ne on takDtáta a spoustaAromantickejchDknih.
2,
My sme nebejvali jiní jako jsou ty děti teď,
jenom břehy naše byli trochu blíž
a táta bejval vždycky příklad chlapa, co už uměl svět
a o Vánocích stavěl strom a pod ním betlém hned.
R:
DU nás scházeli se lidé, housle piáno a tak
a každou neděli se hrálo o stoAšest
a celéDléto vúně ohýnkú nás vedla MedníGkem,
tak to bylo méDdětství s mámouAa s mým tatínDkem,
tak toGbylo méDdětství s mojíAmámou s tatínDkem.
3,
A když to prasklo v týhle zemi, já byl šťastnej jako kluk,
lítal po námnestí a jméno Havel řval
abpak jsem jednou ráno pochopil,co oni vlastně chtěj,
jim lhostejní jsou lidé, moc je strašný čaroděj.
R:
U nás scházeli se lidé, housle, piáno a tak
a každou neděli se hrálo o stošest
a celé léto vúně ohýnkú nás vedla Medníkem,
tak to bylo mé dětství, s mámou a s mým tatínkem.