Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
1.
AMá první noc, kdy v náhodách sám se smutkúm svým na útesy dám, pár věcí ztratil jsem a nevěděl s kým bych do časuEšel. Tu k Bohu obrátil mne neviny svět, já jsem se bránit chtěl a k čistotě spět a nějak zapoměl jsem, že bez viny není nikdo tak aniAjá...
R: Vždyť i mé narození je jen krásný dar a pravdy uplakané tančí se lží v pár, a lidé nevěřili a neuvěří nikdy,
jen by hrozněEchtěli. Tak k Bohu obrací je neviny svět, po stovkách smutkú chtějí k čistotě spět, a vždycky zapomenou, že bez viny není nikdo tak aniAjá.
2. A jak jsme malí, na kříž zvedneme cit, asi to bolí, hledat jak nejlépe být,
je to tak těžké vědět, že musíme ANO a říkámeENE. A k Bohu obrací nás neviny svět, to samým smutkem chceme k čistotě spět, a jako první vždycky zapomenem, že jsme vinni tak jakoAjá.
R: Vždyť i mé narození je jen ... R: Vždyť i mé narození je jen ... R: do ztracena