Helena Vondráčková - Vidím tvůj stín

^FVidím tvůj stín ^Dmjak splývá s mým ^Gmv měsí^C7ční noci. ^FStříbrná zář ^Dmbarví tvou tvář ^Gmvzniká ^C7v nás pocit.

^FJako když se ^Fmaj7na všech věžích ^F7najednou hodiny ^Bzastaví-^Bmí. Usíná ^Fčas a tvůj ^C7stín splývá ^Fs mým.^Dm, ^B, ^C7, ^F

Po nebi vůz ^Dmveliký vůz^Gm plný ^C7snů jede. ^FChtěla bych snít ^Dmmůžeš sen mít, ^Gmten sen ^C7nás svede.

^FA pak v dlouhém ^Fmaj7políbení ^F7do očí oči se ^Bzahledí-^Bmí. Usíná ^Fčas a ^C7tvůj stín splývá ^Fs mým. ^F7

Já ^Bnevím na co ^Dmmyslíš, já ^Gmneví-^A7ím o čem ^Dmsníš. Však ^Gmvím že ^Amstín se ^Bstínem ^Amýmsi ^Bpoví mnohem ^C7víc než slova.

^FA najednou ^Fmaj7na všech věžích ^F7konce snů hodiny ^Bodbíjí-^Bmí. Odešel ^Fčas kdy tvůj ^C7stín splýval ^Fs mým. ^C7 Noc odešla s ^Fním, ^C7 noc odešla ^Fs ním.