Hana Zagorová - Maluj zase obrázky

Svoji lásku na klíčky zamkli jsme si za víčky nosila jsem střevíčky sedm krásných let 2. Přešla léta talířků, přišlo stoupání bylo více halířků, méně milování učil jsi mě uhýbat, příliš často nelíbat já jsem chtěla kolíbat, tys chtěl dobýt svět Maloval jsi obrázky, krásně, ale bez lásky bez pláče a nadsázky, studily jak led Rf: Krásné auto v garáži, přepychový byt dovolené na pláži, touha mít a dobýt lůžko v bílém empíru, všechny šaty na míru úspěch výšky Pamíru, dobře jíst a pít V noci dlouhé čekání na něžnost a vyznání Láska není k dostání, láska musí žít. Rec: Já vím, teď mi řekneš, že se vůbec nic nezměnilo že prostě přišlo to, co jsme si kdysi dávno vysnili Ale to ne! Tohle jsme přece nechtěli! Vždyť my vlastně tu naši lásku den po dni prodáváme za úspěch za nový koberec do předsíně za novou značku auta Za exotické diapozitivy naší báječné dovolené. Proč mi někdy nekoupíš třeba polárku. 3. Nač je lásce velký sál, slavné mávání Když nám v dlaních nezůstal klíček k milování čím jsou šaty z brokátů proti vůni akátu čím jsou barvy plakátů proti sněženkám Maluj zase obrázky dlaní horkou od lásky Ať jsou radši oblázky z toho, co teď mám. Rf: Ať si auto z garáží kdo chce odnese Ať jsme místo na pláži v Šárce nebo v lese Ať mám zase hrníčky vyzdobené sluníčky Ať nás nesou koníčky, kam, to dobře víš Ať se naše prstýnky nepřemění v vzpomínky Ať máš v očích plamínky, když mně políbíš.