Když p^Cobláznil se d^Fo bicyklu st^Carej Vazoun B^Gill, tak ch^Codil v dresu profíků, svý k^D7oně utrat^Gil, a vš^Cechno na něm n^Fově svítí j^Cako nikdy dř^Gív, tak v^Cypravil se do městečka koupit l^Gesklej d^Civ, kd^Fyž tlačil kolo p^Cyšně dveřma, př^Fíručí se pt^Cal: "A znáte jezdit, s prominutím?" - p^Bane, ten si d^Cal.

"Jsem vod přírody nadanej a jízda, to je mý, zeptej se kachny, jestli plave, ta snad voněmí, ať je to v kůži s kopytem a chlupem po těle, ať má to kola s nápravou, ať je to z vocele, ať běží to či votáčí se, já ti předvedu, že pevně sedím a s tou věcí zmizím z dohledu." Ke svýmu domku stočil kolo starej Vazoun Bill, co u Mrtvýho potoka si kdysi postavil, pak naskočil a po svahu se prudce dolů hnul, než ujel asi deset yardů, stroj se pominul, pryč z pěšiny a skrz buš jak namydlenej blesk, fičel srázem rovnou, kde se Mrtvej potok lesk'. Tam o půl inche zkrátil pařez vrazil do stromu, klokani se drápou do skal, tuší pohromu, a každej vombat do díry se rychle zahrabal, však Vazoun Bill, jak sádra bílej, sedí v sedle dál, a pak se rozleh' vokolím jen vyděšenej křik: Bill prolít' vzduchem dvacet stop a vodu rozestřík'. Pak s komentářem ven se hrabal starej Vazoun Bill: "Já všelijakejch divočinek dost se najezdil, i pro pět liber rajtoval jsem bejka po dvoře, však nic se ale nevyrovná týhle potvoře, ať vodpočívá spánembohem na dně potoka, /: jó, zlatej kůň," řek' Vazoun Bill se slzou u oka. :/

Greenhorns - Vazoun Bill a bicykl