Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
1.DStudenej vítr honí sníh cestou zaváGtou stoApy, jak nohy sloní, teď vidím před chaDtou a tebe marně sháním, pod postel nahlíGžím, kam A7ztratila ses, to já dobře Dvím.
®. To sám sněžnej muž se tu Abral, to sám sněžnej muž si tě Dvzal, tak tedy pozdravuj jeho ledovou Gsluj a A7já si v klidu kotlík groguD dám.
2. Teď okna kvetou mrazem, já zase našel klid zas klepu popel na zem a můžu nahlas klít a nemusím se hádat a vynakládat um, abych si moh dát tajně malej rum. ®. 3. Studenej vítr honí mraky, jak duchů sbor, stopy jak nohy sloní se táhnou za obzor a můj bernardýn klímá, nijak tě neshání, on má rád ticho a hodin tikání. ®.