^AmSilnice odnikud nikam, kamión a ^Emnoc. ^AmTěžko si bez tebe zvykám večeře nic ^Dmoc. ^FPoslední z tvých bílých ^G7spon ^Cv sedačce zapad^Amlá, ^FmSnadno bys teď uhádla, co bych si ^Gpřál.

Ve zpětném zrcátku hledám minulý čas. Z nočního čekání bledá otvíráš zas. Jako bych slyšel tvůj hlas, svůj den mi vyprávíš, já k tobě přisedám blíž, však má to kaz.

^GSám se svým ^Fstí^Gnem ^Emjen fotku tvou na skle ^Ammám, ^Fblou^Gdím po ces^Ctách. Sám se svým ^Fstí^Gnem, ^Emvrátit se nemáme ^Amkam, ^Fví^G-íš.

Lépe se zlé slovo říká, hůř bere zpět, v ruce mi zůstala klika a v čaji med, Za okny ujíždí svět, setkání, loučení, už nemám k proclení nic, ani tvůj smích. Sám se svým stínem jen fotku tvou na skle mám, bloudím po cestách. Sám se svým stínem, vrátit se nemáme kam, ví-íš. V nonstopu, co do tmy bliká chvilku jsem sed, nad kávou brzy mi tyká blonďatej švéd. V báječný holce se splet, co na to říct mu mám ? Že taky zůstal jsem sám, docela sám ? Sám se svým stínem jen fotku tvou na skle mám, bloudím po cestách. Sám se svým stínem, vrátit se nemáme kam, ví-íš,

^Gkdo špatně ^Ctáh. ^E7, ^C7 Sám se svým ^Fstí^Gnem ^Emjen fotku tvou na skle ^Ammám, ^Fblou^Gdím po ces^Ctách. Sám se svým stínem, vrátit se nemáme kam, ví-íš...

Dalibor Janda - Sám se svým stínem